Podle vědců starověká skalní svatyně Belintaš je jedním ze třech bodů – Belintaš – Krăstova gora – Karadžov kamen – které vytváří trojúhelník jedné z nejmocnějších energetických anomálií v Evropě, tzv. Rodopska triada. Někteří návštěvníci tvrdí, že v této oblasti pocítili příliv silné energie, a vyprávění stovek turistů vypovídá o častých paranormálních jevech.

Blízkost Krăstovy gory (Křížového lesa) a skutečnost, že archeologové zmapovali alespoň pět starobylých chrámů v okolí obvodu horských hřebenů, z nichž některé fungovaly současně, činí spojení mezi kultovními místy více než nepřímé nebo náhodné.

Skalní náhorní plošina poblíž vesnice Vrata, která pořád přitahuje turisty svojí mystičností. Jsou tam objeveny stopy lidské činnosti. Předpokládá se, že se jedná o kultovní objekt pocházející z eneolitu, který byl používán pro rituální potřeby kmenů obývajících tuto oblast. Jeho podstata a účel však dosud nebyly plně objasněny.

Stáří Belintaše se odhaduje na 7000 let, což z ní činí jednu z nejstarších svatyň na území Evropy. Spojuje se s eneolitickým kultovním komplexem u nedaleké vesnice Dolnoslava. Po celé střední části svatyně a zejména pod svislými skalními plochami náhorní plošiny a pod jeskyní bylo nalezeno velké množství pozdně eneolitické keramiky.

Poloha Belintaše je taková, že z ní dělá přírodní astronomickou observatoř. Během letní rovnodennosti vychází slunce těsně nad Sini vrăch (Modrý vrchol) a zapadá nad Karadžov kamăk (Karadžov kámen). Další důvod, proč byla tato skála posvátná pro thrácký kmen Bessi.

Ve spodní části pod náhorní plošinou se nacházejí erodované kamenné schody, které byly zřejmě kdysi používány jako přístup k plošině. Ale největší záhadou jsou naprosto stejné díry ve skále. V některých místech vytváří čáry, které tvoří různé geometrické tvary. Některé z otvorů jsou jako spojené nádoby a voda proudí z jednoho do druhého přes mělký drážkovací systém. Centrem tohoto systému jsou dvě velké studny (šterni). Obě studny jsou vždy plné vody i při největším suchu. Nejpravděpodobnější příčinou jsou energetická pole v hornině, která mění vlastnosti kapalin a tím snižuje odpařování. Jestli jsou tyto výklenky ve skále výtvorem lidské ruky nebo něčím jiným, v současné době neexistuje jednotný názor.

Pod skálou se od nepaměti nachází několik pohodlných, pro obývání upravených skalních výklenků.

Samotná svatyně je umístěna na prostorné kamenné desce s formou trychtýře, jejíž spodní část končí v úzké kamenné soutěsce. V nejvyšší části asi 300 m dlouhé náhorní plošiny se nachází unikátní plošinový oltář. Skály v její základě v pohledu ze severu a v určité poloze slunce jsou tvarovány jako obří postava lva ležícího na břiše. Tato centrální část svatyně se nachází uprostřed obrovského kruhu vyšších horských masivů charakteristickými dvěma zvláštnostmi – že z každého bodu vnějšího kruhu je dobře viditelný plošinový oltář a všechny slavnostní obřady, které tam byly prováděny. A že tyto nejvyšší hřebeny vnějšího kruhu se přirozeně spojují tak, že tvoří alespoň ještě tři mužská těla ležící na zádech.

Cesta do centrální části svatyně prochází podél mohutných vysekaných nebo lidskou rukou dotvarovaných skal a vysekaných tvarů ve skalních masivech náhorní plošiny. Nejzajímavější je tzv. sfinga, která se považuje za ochránkyni svatyně.

Na náhorní plošině jsou vidět různé geometrické tvary. Na samotném náhorním oltáři jsou vydlabané dvě skalní nádrže (nazývané šterni), které nevysychají ani v nejteplejších dnech roku. Obklopují je jakési kamenné sedačky vytvarované do skalního podloží. Na vrcholu skály jsou vydlabané ještě rýhy, výklenky a schody. Zajímavé je, že tyto vydlabané tvary představují zrcadlový odraz důležitých častí hvězdné mapy.

V této části Rodop se mezi generacemi předává legenda, podle které v době potopy skalní masiv Belintaše posloužil jako molo pro Noemovu archu. Otvory, do kterých byly umístěny prstence, ke kterým byla přivázaná lana lodi, jsou dodnes viditelné.