Dnes se v Bulharsku slaví Todorov den. Svátek připadá tradičně na první sobotu o velikonočním půstu. Uctívání křesťanského svatého Teodora v našich zemích bylo zaznamenáno již v raném středověku. V ikonografii je světec zobrazen jako jezdec na bílém koni a drakobijec. Podle legendy se císař Julianus Apostata (332-363) rozhodl udělat si legraci z křesťanů tím, že je přinutí sníst obětní jídlo během Velkého půstu. Nařídil proto starostovi Konstantinopole tajně postříkat krví obětovaných zvířat všechna bezmasá jídla na trhu. Křesťané, aniž by o tom věděli, budou tímto jídlem poníženi, poskvrněni a prohlášeni za pohany. Starosta udělal, co mu bylo přikázáno. Ale před Božím okem to nemohlo zůstat utajeno. Legenda praví, že Sv. Teodor Tyron se objevil u arcibiskupa Evdokia z Cařihradu, a prozradil mu příkaz císaře Juliana. Požádal ho, aby varoval křesťany, aby tento týden nekupovali žádné jídlo na trhu. Na dotaz arcibiskupa, co jíst v těchto dnech, Sv. Teodor odpověděl: „Ať si připraví pšenici, ta bude jejich jídlem. Arcibiskup Evdokia se také zeptal, kdo je ten, s kým nyní mluví, a Teodor řekl své jméno. Varovaní křesťané si na trhu nezakoupili žádné potraviny, a tak se každý rok s vděčností světec zmiňuje a oslavuje.

Na Todorov den se hlavně oslavuje zdraví koní, a proto je svátkem chovu koní a jezdeckého sportu. Asociace Todorova dne s koňmi je díky zvyklostem tohoto dne, kdy je starou tradicí při východu slunce, že muži pletou koňům ocasy a hřívy, pak je zdobí.

Pak přichází všech Bulharů nejoblíbenější závod s koňmi – kušija. Vítěz je odměněn – kůň obvykle dostává uzdu a jeho majitel košili nebo ručník. Vítěz obchází se svým koněm všechny domy a všem gratuluje k svátku. Všude ho s radostí vítají a dávají koni vodu.

Svátek je také znám pod názvem Todorova sobota, Koňské Velikonoce, Tudorica.