Pokračujeme po neznamém Bulharsku...

Pro více a přesnější informace pro zvědavce doporučuji Dějiny Bulharska, které napsal pan profesor Jan Rychlík s kolektivem, a které také používám jako zdroj.

Tady je to spíš o zběžné informaci pro vaši cestu po Bulharsku, kdybyste se chtěli někam ze zvědavosti zatoulat. Dnes se touláme po Preslavi, druhém bulharském hlavním městě, od konce 9. do konce 10. století. Hlavním městem byla Preslav déle, ale toto století se vyznačuje mimořádným rozkvětem a bylo nazváno Zlatý věk Bulharska. Preslav je symbolem Velikého Bulharska.

Zajímavé je, že si Preslav nezískala pozornost Karla Škorpila, protože když tam zahájil svůj archeologický průzkum, narazil na silně poškozené ruiny. Byl z toho zklamaný a udělal závěr, že město je zcela zničené a nemá cenu pokračovat. Proto tam archeologové dlouho žádné práce neprováděli. Ve výzkumu potom dlouhá léta pokračoval jeden bulharský učitel a po druhé světové válce už bulharští archeologové.

Pohádka o bohatství, největším územním rozmachu, o rozkvětu architektury, kultury a umění v Preslavi ožívá na území starodávného sídelního města a v tamním historickém muzeu. Z toho, co se v čase zachovalo, uvidíte nádherné malované mozaiky, ozdobné architektonické prvky a také vrcholné mistrovské dílo tehdejších zlatníků – největší nalezený zlatý poklad, který obsahuje knížecí a carské zlaté šperky ozdobené drahými kameny, a také kamennou šperkovnici.

Nebývalý vzestup Bulharska znamenal celkový rozvoj státu – jak územní rozmach a politický význam, tak i rozkvět v oblasti architektury, kultury, slovanské vzdělanosti, užitého umění a zlatnictví. Zajímavostí jsou unikátní preslavské malované mozaiky.

Tento rozmach je zásluhou Simeona Velikého, knížete a později i cara, bezesporu jednoho z nejvýznamnějších panovníků první bulharské říše.

Až se budete procházet po památkové rezervaci Starý Preslav a budete se marně snažit představit si tehdejší život, zkuste si tam dosadit jeden z obrazů Slovanské  epopeje. Alfons Mucha ho nazval Car Simeon Bulharský. Není náhoda, že si velký malíř vybral právě období vlády cara Simeona Velikého. Car je zobrazen ve velkolepé bazilice s nástěnnými malbami světců vyhnaných z Moravy po smrti Metoděje. Car Simeon byl největší učenec své doby a vyzařuje z něj posvátná autorita a vznešenost. Je obklopen filozofy, spisovateli a učenci, se kterými jakoby dotvářel jejich díla.

Pro dotváření představy o velkoleposti tehdejší Preslavi, přidám výňatek z díla Šestodnev (Hexameron) Jana Exarcha, jednoho z učedníků Cyrila a Metoděje, který působil v Preslavské škole. Takto tam popisuje dojmy neznámého cizince, který navštěvuje Preslav:

Když nějaký obyčejný a chudý člověk, přitom cizinec, přicházejíc z dálky, dojde k bráně knížecího paláce a uvidí ho, ihned se začíná divit a, zcela dojatý, přistupuje ke dveřím a prosí, aby ho pustili. A když vejde dovnitř, vidí, že se po obou stranách tyčí domy zdobené kamenem a dřevem a jsou celé pomalované. Když vstoupí do samotného paláce a spatří  jeho vysoké budovy a kostely mimořádně bohatě ozdobené kamenem a dřevem a různými barvami, a uvnitř zdobené mramorem a bronzem, stříbrem a zlatem, on neví, k čemu je porovnat, protože ve své zemi nic takového neviděl, tak vypadá, že ztratil rozum. ... a pokud se ho někdo po návratu do jeho země zeptá, co tam viděl, řekne: „Nevím, jak to říct – jen na své vlastní oči byste se mohli důstojně udivit této kráse.“

Hlavní město Bulharska bylo přeneseno do Preslavi z Plisky, což mělo i symbolický význam: nové hlavní město mělo zdůrazňovat novou víru – křesťanství, oproti staré „pohánské“ Plisce. Tak v místě vojenského tábora, který existoval od doby chána Kruma a Omurtaga (aul), rok po roce vyrůstalo druhé bulharské hlavní město. Preslav byla vybudována s nebývalou nádherou s cílem vyrovnat se svou výstavností Cařihradu.

Co v památkovém areálu Veliki Preslav dnes uvidíte?

Podobně jako Pliska se i pevnost Preslav skládá z vnějšího a vnitřního systému opevnění. Vnitřní pevnost se nachází téměř uprostřed vnějšího města. Má tvar písmene L, na každém rohu je kulatá věž a podél stěn jsou věže čtvercové.

Jižní brána města, částečně zrekonstrouvána

Paláce jsou postaveny na náhorní plošině. Jsou zachovány impozantní pozůstatky palácového komplexu, skládající se ze dvou monumentálních budov – Velký Palác a Západní Palác. Trůnní sál byl třílodní a měl tři oddíly.

Při vykopávkách byl objeven vládcovský chrám, který byl doposud chybějící součástí palácového architektonického souboru Veliki Preslav. Nachází se v centru města a ke královskému paláci vede 35 metrů dlouhá ulice. Chrám má působivé rozměry – 21 na 40 metrů. Postaven v 10. století a přímo souvisí se stavební činností jednoho ze dvou carů – Simeon I nebo jeho syna Petra (vládl v letech 927-969).

Dnes je možné pozůstatky mnoha kostelů, klášterů, dílen, ateliérů a zámků spatřit v Národní historicko-archeologické rezervaci Preslav. Působivá díla starých mistrů – malovanou keramiku, šperky, zbraně a všechny významné památky z doby středověké Preslavi, včetně šperků ze zlatého pokladu z Preslavi, keramického ikonostasu z klášterního paláce, kopie monumentální keramické ikony sv. Theodora a jiných cenných předmětů, mnoha starověkých nápisů, unikátní sbírky pečetí a dalších exponátů si můžete prohlédnout v Archeologickém muzeu v Preslavi. Jsou tam k vidění stovky artefaktů svědčící o každodenním životě a hospodářství obyvatel tohoto starobylého města.

Na území archeologické rezervace Veliki Preslav, v jedné z nejklidnějších částí komplexu, se nachází památník-chrám Sv. Cyrila a Sv. Metoděje, postavený u příležitosti 1000. výročí úmrtí sv. Metoděje a cara Simeona a budova bulharské Akademie věd, která slouží jako archeologická základna. Starý borovicový les schovává ve svém srdci svatý klášter. Nedaleko je altán, kde je v letním vedru příjemný chládek a místo pro odpočinek a občerstvení.