Sokolski klášter

Krásná lokalita na procházky a relaxace!

Sokolski klášter. Nachází se nedaleko Etăra. Je to chráněná lokalita, kam se Gabrovci vydávají o víkendech na výlet. Velká louka, kolem ní krásné lesy, kde se dá příjemně relaxovat.

Hned na začátku, když tam dojedete po silnici, je vstup do Sokolského kláštera. Před jeho založením místní tuto lokalitu nazývali Sokola a podle toho nazvali i nový klášter. Založil ho v roce 1833 archimandrita Josif, významný církevní činitel, který později sám přijal příjmení Sokolski.

Josif Sokolski byl velmi významnou osobností, zastánce autonomie bulharské církve. Jeho činnost v tomto směru je obdivuhodná. Ale to už je na další povídání.

V té době bylo hodně těžké získat povolení k postavení kláštera. Daleko těžší než získat dnes stavební povolení! Archimandrita Josif ale měl urputnou povahu a díky tomu uspěl. A nejen jedno, taková povolení získal rovnou dvě. Navíc pro financování výstavby dvou klášterů organizoval sbírku od místních lidi. Jeden z těchto klášterů, právě Sokolski, byl původně mužský.

Ten druhý byl ve městě Gabrovo a byl ženský. Za socializmu byl nejdřív vyhlášen za kulturní památku, a přesto byl hned následující rok zbourán. Dnes ho připomíná jen zachovaná kašna, která byla na nádvoří. Jeptišky, trůn z kamene i klášterní archiv byli přemístěni  do Sokolského kláštera. Tak Sokolski klášter dodnes zůstává ženský. Oba kláštery měly stejně velký význam jako kulturní střediska a zázemí pro revolucionáře.

Kašna v centru Gabrova a památní deska naproti ní, které dnes připomínají zbouraný klášter a dílo Josifa Sokolského

Josif Sokolski, spolu s mnichem Agapijem, na počátku postavili na nádvoří dřevěný kostel s apsidou vytesanou do skály. O 16 let později, v roce 1850, byl postaven malý kostel s kostnicí, pod kterým byl vytesán tajný východ do skály.

Dlouho tento kostel zůstával bez výzdoby. Neměl žádné nástěnné malby, žádné krásné ikonostasy, měl špatnou podlahu. Až skoro 30 let po založení byl kostel vyzdobený nástěnnými malbami a v proslulé Trevnenské dřevořezbářské škole byl vytvořen a darován nový ikonostas.

Co by vám Sokolski klášter mohl povědět? Pamatuje si dobu bulharského obrozenectví a mohl by vyprávět o posledních 45 letech před osvobozením Bulharska od turecké nadvlády.

Kostel u kláštera. Za nim je ten původní, vytesaný ve skále.

Byl střediskem nejen písemnictví, ale poskytoval i zázemí pro revolucionáře a povstalce.

Nalezl zde útočiště největší bulharský obrozenecký revolucionář Vasil Levski. Právě tam četa Kapitána Ďada Nikoly našla zázemí a její vůdce plánoval povstání se záměrem, že se klášter stane jeho střediskem. Tam četa zasvětila významnému místnímu revolucionáři svůj prapor.

O 20 let později odsud vyrazila četa jiného povstaleckého vůdce, Canka Ďustabanova, před vypuknutím Dubnového povstání v roce 1876. Z kláštera, požehnáni mnichy, vyrazili povstalci na svou poslední cestu. Četa byla později rozprášena, osm z povstalců bylo pověšeno na šibenici na skalách poblíž kláštera a jejich těla hozena do propasti.

Během rusko-turecké války (1877-1878) byly oba kláštery přeměněny na vojenskou nemocnici.

Až tam budete, možná pocítíte bulharského ducha a poznáte, proč je Sokolski klášter tak oblíbené místo.

Co dnes uvidíte v Sokolském klášteře?

Dominantou celého kláštera je nejen hlavní budova a obytné prostory, ale i kašna z bílého kamene s osmi prameny. Postavil ji na počest padlých povstalců sám Kolju Fičeto, to už je však samostatná kapitola. O něm napíšu zvlášť, protože tento nejvýznamnější bulharský stavitel za sebou zanechal  spoustu nádherných staveb a rozhodně si to zaslouží.

U schodů ke kostela je k vidění i ten trůn z kamene, který byl přemístěn z kláštera v Gabrovu. Je na něm i pamětní deska.

V kapli sv. Pantaleimona na nádvoří kláštera je skála, ze které pramení léčivá voda.

V klášteře je muzejní sbírka, která vypovídá o kulturní a historické minulosti regionu. Jsou tam k vidění i osobní předměty Apoštola bulharské svobody, jak se Vasilu Levskému říká, který nacházel útočiště v obou klášterech.

U kostela se odkrývá nádherný výhled na Balkán a zároveň závratný pohled dolů

Před klášterem je památník Josifa Sokolského. Ze svého pomyslného trůnu moudře dohlíží na dnešní dění a dodává nám víru. Čest jeho památce!

Památník Josifa Sokolského

Pak je za nim velká louka vhodná pro sportovní akce. Můžete si tam udělat třeba piknik, zahrát si volejbal nebo badminton, projít se po lesích a krásně se zrelaxovat.

Relaxace bude ještě lepší, když cestu tam a zpátky vezmete po dobře značené turistické trase.

Strávit jeden den v Etara a Sokolském klášteře by byl opravdu skvělý odpočinek.




Sledujte Magické Bulharsko na Facebooku a Instragramu, připojte se do FB skupiny Přátelé Bulharska