Rodopy jsou nejlyričtější bulharské hory, složené z reliéfu s měkkými oválnými obrysy, barevných „koberců“ přírody oživených architekturou malebných vesnic, pohostinností lidí a legendárními písněmi Orfeuse. Toto pohádkově mytické pohoří je opravdovou výzvou pro dnešní bulharské archeology a historiky.

Název Rodopy má trácký původ. Nejdřív se hory nazývaly Rodopa, jako ženské jméno. To souvisí s legendou, podle které byli Chemus a Rodopa bratr a sestra, kteří se do sebe zamilovali. Navzájem se nazývali Zeus a Héra, což se nelíbilo bohům, kteří tím byli dotčeni a těžce to nesli. Proto je přeměnili v hory – Rodopa a Chemus (Stara planina). Varianty této legendy se odráží i v bulharském folkloru.

Kdysi nazývali Rodopi Slaveeva planina (Slavíkové hory). Podle legendy ve 13. století př. n. l. obýval tyto země mytický Orfeus. Nazývali je ještě Slaveeva planina (Slavíkové pohoří), a také Dospatdag, ale tyto názvy se neustálily. Napříč staletími se nakonec zachoval název Rodopi (Rodopa).

Bohatá kultura a rozkvět thrácké civilizace je v těchto zemích zahálená časem. Proto jsou Rodopi stále velkou výzvou pro dnešní bulharské archeology a historiky.

Stopy Thráků – někdejších obyvatel Rodop, jsou tu všude. Ve městě Smoljan se už léta pořádá festival Orfeuské oslavy, v jehož názvu se prolínají živá vzpomínka na zázračného zpěváka, který učarovával svými písněmi, a folklórní tradice rodopských Bulharů. Každá píď půdy tady nese vzpomínku na Orfeuse. Kult Thráků k němu byl tak silný, že dlouho bránil naklíčení semen křesťanství. Jejich odpor byl tak mohutný, že aby je získal, první ikonu jim křesťanský svět nabídnul s Orfeusovým obličejem. To byl výrazný pokus pro spojení pohanství a křesťanství.

Rodopi jsou nejrozsáhlejší bulharské hory. Zaujímají nejjižnější část země a jsou základním pohořím v Rilo-Rodopském masivu. Jeho jižní část leží v Řecku, větší část (cca 83 %) je na bulharském území. Svým reliéfem Rodopi představují obrovské bludiště kopců různé délky, výšky a směru, oddělené hlubokými říčními údolími. Nemají jasný reliéfní hřbet.

Nejvyšší horou je Goljam Perelik a svojí nadmořskou výškou 2191 m je sedmou nejvyšší horou bulharských hor.

Na rozdíl od ostatních hor Rilo-Rodopského masivu v době ledové Rodopi nebyly zaledněny. Mají relativně vysokou nadmořskou výšku – 785 m, přičemž je západní část značně vyšší než ta východní. Východní Rodopi v minulosti byly mořským dnem s aktivní sopečnou činností, což je dnes vidět na zajímavém skalnatém reliéfu. Jejich malá nadmořská výška (sotva 320 m) umožňuje pronikání teplého vzduchu z jihu.