Zatím největší poklad co do počtu předmětů, nalezen na území Bulharska, je poklad z vesnice Rogozen, oblast Vraca. Poklad byl nalezen náhodou na pozemku, kde byla dlouhá léta pěstována zelenina, při výkopových pracích na stavbě vodovodu, pouze v 50 centimetrové hloubce. Bylo přitom nalezeno 65 stříbrných předmětů – 42 konviček, 22 fial a 1 pohár. Po příchodu archeologů pak bylo nalezeno dalších 86 fial, 12 konviček a 2 poháry.

Celkově je to 165 stříbrných nádob, některé z nich jsou pozlacené. Většina z nich jsou bohatě vyzdobené náboženskými scénami – jak s thráckými motivy, tak i scénami z řecké mytologie. To je důkazem silné vazby a kulturní výměny mezi starověkými Řeky a thráckými kmeny. Dá se předpokládat, že tento poklad patřil místnímu vládnoucímu rodu a předměty byly sbírány během mnoha let – od 5. století př. n. l. do 40. let 4. století př. n. l.

Tento poklad se nachází v muzeu ve městě Vraca.

Celkově je to 165 stříbrných nádob, některé z nich jsou pozlacené. Většina z nich jsou bohatě vyzdobené náboženskými scénami – jak s thráckými motivy, tak i scénami z řecké mytologie. To je důkazem silné vazby a kulturní výměny mezi starověkými Řeky a thráckými kmeny. Dá se předpokládat, že tento poklad patřil místnímu vládnoucímu rodu a předměty byly sbírány během mnoha let – od 5. století př. n. l. do 40. let 4. století př. n. l.

Tento poklad se nachází v muzeu ve městě Vraca.

Vlčitrnski poklad byl nalezen v roce 1925 nedaleko vesnice Vlčitrn, Plevenska oblast, při kopání na vinici. To je největší zlatý poklad, nalezen zatím v Bulharsku – 12,5 kg ryzího zlata s přirozenými slitinami stříbra, mědi a železa. Skládá se ze 13 předmětů. 7 z nich má formu poklic s různým průměrem, s cibulovitými držáky uprostřed (připomínající činely). Další 4 vypadají jako hluboké poháry s držáky (katos – pohár s jedním vertikálním držákem), přičemž jeden z nich je značně větší. Jeden vypadá jako velká hluboká mísa se dvěma držáky (kantarus) a váží 4 kg, a jeden z nich je sestaven ze třech mandlovitých dílů, spojených trubičkami tak, že vytváří spojité nádoby. Vlčitrnski poklad má relativně jednoduchou dekoraci, a zajímavostí je, že starověcí zlatníci vyrobili tři menší katosy tak, že stojí pouze, když jsou naplněné. Předpokládá se, že nádoby sloužily k náboženským rituálům thráckých králů, kteří zároveň byli knězi, a datují se ke konci bronzové éry – 16. – 12. století př. n. l.

Poklad se uchovává v Archeologickém muzeu v Sofii, a jeho replika v Regionálním historickém muzeu v Plevenu.

Borovski poklad je thrácký poklad z konce 5. a začátku 4. století př. n. l. Poklad byl nalezen v roce 1974 náhodou, při orbě půdy u vesnice Borovo, oblast Ruse. Při následných archeologických vykopávkách v okolí nebyly nalezeny pozůstatky osady nebo náhrobních mohyl. Poklad se skládá z pěti stříbrných nádob s pozlacením – tří rhytonů, jednoho džbánu-rhytonu a jedné mělké misky s odnímatelnými rukojeťmi. Všechny nádoby jsou zdobené vyobrazením zvířat a mytologických scén, rhytony vyobrazují koně, býka a okřídlenou sfingu.

Z ikonografického hlediska je nejzajímavější bohatě vyzdobený džbánek. Jsou na něm nápisy týkající se Thráckého krále Cotys I (383-359 př. n. l.), předpokládá se, že to byl dar od vládců Thráckého města Beos, kde pravděpodobně byla svatyně.

Borovski poklad se dnes uchovává v Regionálním historickém muzeu v Ruse, a jeho replika v Nacionálním historickém muzeu v Sofii.

Letniški poklad byl nalezen v roce 1963, u vesnice Letnica, Lovečská oblast, a datuje se od 4. století př. n. l. Poklad byl nalezen náhodou během stavby ovčína, v bronzové nádobě v hloubce 50-60 cm. Skládá se z mnoha stříbrných, některých pozlacených, předmětů koňského postroje. Zajímavý je ilustrační cyklus scén jezdce, vyobrazený na řadě plaket, který bojuje s medvědy a vlky, nebo hází kopí, následován svým sluhou. Plakety z tohoto pokladu přibližují mytologii starých Thráků a jejich náboženství.

Letniški poklad je vystaven v galérii Nacionálního Archeologického muzea v Sofii.

Lukovitski poklad se datuje od druhé poloviny 4. století př. n. l. Nalezen byl v roce 1953 náhodou v okolí města Lukovit místním oráčem. Skládá se ze stříbrných nádob, předmětů z koňských postrojů a velkého počtu aplikací zvířecích motivů a vyobrazení stylizovaných jezdců, většina z nich je pozlacena.